Slivoň Čačanská lepotica (podnož Wangenheimova)

Prunus domestica Čačanská lepotica

Samosprašná odrůda z Jugoslávie

Znovu na podzimZboží momentálně nemáme skladem. Jeho naskladnění předpokládáme až pro podzimní sezónu. Zboží není možné na e-shopu předobjednat.

Cena

300, 00

268 bez DPH

Slivoň Čačanská lepotica je tolerantní k šarce. Plodí velmi velké a velmi šťavnaté švetky. Vhodná k přímému konzumu, pálení, zavařování, sušení i výrobě povidel.

Plody: velké fialové a velmi šťavnaté švestky
Sklizeň: poslední týden v srpnu
Konzumní zralost: poslední týden v srpnu
Podnož a tvar: Wangenheimova pro zákrsek nebo čtvrtkmen Doporučujeme tvar zákrsek nebo čtvrtkmen.

Výška zapěštování korunky:

Vysokokmen 1,8–2,2 m
Polokmen 1,4–1,6 m
Čtvrtkmen cca 1,2 m
Zákrsek 0,4–0,6 m

Jak zvolit tvar ovocného stromku?
Výška v dospělosti: 3 až 4 m
Odolnost: tolerantní k šarce
Typ sazenice: volný kořen

švestky odrůdy Čačanská lepotica

švestky jsou velké až velmi velké (60g). Jejich barva je fialová. Dužina zelenožlutá, velmi šťavnatá a snadno oddělitelná od pecky.

Zrání a sklizeň švestek

Sklízí se poslední týden v srpnu.

Růst a tvar stromku

Odrůdu Čačanská lepotica nabízíme na podnoži Wangenheimova, která je méně bujně rostoucí. V dospělosti dosahuje výšky 3 až 4 m. Doporučené rozestupy mezi jednotlivými sazenicemi při výsadbě jsou 2,5 až 3,5 m. V návaznosti na péči a podmínky lze sklizeň očekávat za 2 až 3 roky.

slivoň švestka je s ohledem na svou podnož Wangenheimova vhodná do vlhčích půd.

Stromek je vhodný pro tvar zákrsek nebo čtvrtkmen.

Pěstování slivoně švestky

Odrůda Čačanská lepotica bývá dobrou volbou k výsadbě a pěstování do všech oblastí. Má ráda slunce. Potřebuje vlhkost. Doporučená půda je jak těžší a jílovitá, tak písčitá a méně úrodná (do všech typů půd).

Řez mladých výhonů provádíme v jarním období nejlépe během kvetení nebo následně po něm. Hluboké a zmlazovací řezy provádíme vždy po sklizni plodů, tedy na podzim. Řez vždy ošetříme stromovým balzámem a pravidelně dezinfikujeme nářadí.

V minulosti byla vlivem zavlečení virózy šarka nemalá část stromů švestek ze zahrad, sadů a krajiny odstraněna. Nyní již ovšem máme mnoho tolerantních odrůd, takže šarka již není limitujícím faktorem pro výsadbu.

Nejtypičtějšími škůdci švestek jsou mšice a pilatka švestková, která výrazně škodí na zárodcích plodů a způsobuje jejich předčasný opad.

i