Pieris japonský Carnaval

Popis rostliny

Latinský název: Pieris japonica Carnaval

Kultivar pomalu rostoucího pierisu ozdobný výrazným bílo zeleným zbarvením listů kontrastující s výrazně červenými, mladými výhony.

Výška: 0,5m, pozvolný pravidelně obrůstající růst, kompaktního nepravidelně kulovitého habitu, v závislosti na podmínkách stanoviště a následné péči

Kvete: převisajícími, hroznovitými květenstvími, krémově bílé barvy, květen

Medonosná dřevina, která pylem láká množství užitečného hmyzu a včel. 

Stanoviště: propustná, kyselá nejlépe rašeliništní půda s pravidelnou zálivkou a bohatým přihnojenim organickým hnojivem v jarním období

Měnící se barva listů během roku.

Stálezelená dřevina vyžaduje zimní ochrana jehličnatým chvojím vůči zimnímu, ostrému, slunci. 

Použití: do předzahrádek, rašelinišť, osazovaných nádob, lesních a asijských scenérií, celoroční kompozice, dvory a atria, osazované nádoby 

Nabízené sazenice: kontejnerované s velikostí kontejneru 1,5 litru, o výšce sazenice 30 cm

Vřesovištní rostliny pro svůj život a zdárný růst vyžadují nízké pH půdy ve které rostou. Běžně se v praxi při výsadbě využívá rašeliny nebo rašelinových substrátů upravených na požadované pH. Vřesovištní rostliny se vyznačují plochými, mělce kořenícími kořeny, takže je velmi vhodné rostliny vysoce zamulčovat nejlépe kůrovým mulčem, aby se snížil odpar vody a zmenšil se rozdíl denních a nočních teplot půdy. Většina z dřevin z této skupiny se dále vyznačuje stálezeleností (ponechávají si větší část listů i během zimního období) a proto pokud nemáme zajištěné pravidelně vlhké vřesoviště, sázíme tento typ rostlin do polostínu, kde lze lépe zajistit dostatek vláhy. Při výsadbě je nejjednodušší nahradit původní zeminu substrátem či rašelinou v dostatečném množství. Pokud je podloží mokré a výrazně jílovité, doporučujeme do spodní části dát cca 7cm vysokou drénáž v podobě keramzitu nebo kamenné drtě. Výsadbová jáma vřesoviště by měla být 3 až 4 násobně širší než je průměr kontejneru nebo kořenového balu  a 1,5 násobně hlubší než je výška kontejneru nebo balu. Po výsadbě důkladně zamulčujeme 5 až 7cm vysokou vrstvou mulče. Vřesovištní rostliny přihnojujeme buď organickým nebo syntetickým hnojivem určeným pro vřesovištní/ kyselomilné rostliny nejlépe 2x ročně v jarním období a následně po odkvětu.
Nejčastějšími problémy a chorobami, které vřesovištní rostliny poškozují je popálení sluncem, různé stupně chloróz listů vlivem špatné výživy nebo vysokého pH půdy. Z houbových chorob se často vyskytuje padlí a různé typy listových skvrnitostí. Nejzávažnější houbovou chorobou je fotoftórové odumírání, které postihuje celé výhony jenž následně zavadají a posléze odumírají. Ze škůdců to jsou mšice převážně na mladých výhonech a listech, svilušky v suchém letním obodbí postihující celou rostlinu a také zákeřný lalokonosec jehož larvy vykusují v noci listy. Chemické ochrana se provádí urychleně při prvních příznacích nebo preventivně proti houbovým chorobám a mšicím v období koncem května až června.