Slivoň Muškátová debrecínská (podnož 29C, kontejner)

Slivoň Muškátová debrecínská vznikla jako klon švestky Domácí. Plodí velmi cukernaté švestky vynikající kořenité muškátové chuti. Můžeme ji také nalézt pod názvy jako Muszkatély Debrecény. Vhodná k přímému konzumu, zavařování, sušení i výrobě povidel, výborná na pálení. Plodnost je vysoká a pravidelná.

Plody:	středně velké modrofialové a velmi sladké švestky
Sklizeň:	září
Podnož a tvar:	29C pro polokmen nebo vysokokmen Doporučujeme tvar polokmen nebo vysokokmen. Výška zapěštování korunky: Vysokokmen 1,8–2,2 m Polokmen 1,4–1,6 m Čtvrtkmen cca 1,2 m Zákrsek 0,4–0,6 m Jak zvolit tvar ovocného stromku?
Výška v dospělosti:	5 až 6 m
Typ sazenice:	kontejner

švestky odrůdy Muškátová debrecínská

švestky jsou středně velké (30 až 35g). Jejich barva je modrofialová. Dužina snadno oddělitelná od pecky. Chuť vynikající, kořenitá, muškátová a velmi sladká.

Zrání a sklizeň švestek

Sklízí se v září.

Růst a tvar stromku

Odrůdu Muškátová debrecínská nabízíme na podnoži 29C, která je bujně rostoucí. V dospělosti dosahuje výšky 5 až 6 m. Doporučené rozestupy mezi jednotlivými sazenicemi při výsadbě jsou 4 až 5 m. V návaznosti na péči a podmínky lze sklizeň očekávat za 3 až 4 let.

slivoň švestka je s ohledem na svou podnož 29C vhodná i do chladnějších a okrajových oblastí a těžkých půd.

Stromek je vhodný pro tvar polokmen nebo vysokokmen.

Pěstování slivoně švestky

Odrůda Muškátová debrecínská bývá dobrou volbou k výsadbě a pěstování do všech oblastí. Má ráda slunce. Potřebuje vlhkost. Doporučená půda je jak těžší a jílovitá, tak písčitá a méně úrodná (do všech typů půd).

Řez mladých výhonů provádíme v jarním období nejlépe během kvetení nebo následně po něm. Hluboké a zmlazovací řezy provádíme vždy po sklizni plodů, tedy na podzim. Řez vždy ošetříme stromovým balzámem a pravidelně dezinfikujeme nářadí.

V minulosti byla vlivem zavlečení virózy šarka nemalá část stromů švestek ze zahrad, sadů a krajiny odstraněna. Nyní již ovšem máme mnoho tolerantních odrůd, takže šarka již není limitujícím faktorem pro výsadbu.

Nejtypičtějšími škůdci švestek jsou mšice a pilatka švestková, která výrazně škodí na zárodcích plodů a způsobuje jejich předčasný opad.