Staré odrůdy hrušní

Co jsou vůbec staré a krajové odrůdy hrušní? Jedná se o druhy, které byly dříve nejčastěji pěstovány buď v extenzivních sadech (neoplocených, většinou na stráních a svazích kopců mimo obydlí) nebo ve starých zahradách, návsích a v krajině (boží muka a různá zastavení místa s geniem loci nebo jako památka na tragické události). Tyto druhy vznikaly buď přirozenou selekcí, volným mezidruhovým křížením, nebo se jednalo o staré zahraniční odrůdy, které sem byly přivezeny. Po celé generace tyto odrůdy byly využívány, pěstovány a ošetřovány. Plody těchto hrušní měly široké použití od přímého konzumu, občerstvení při polních pracích, k sušení a tvorbě křížal, povidel, velmi oblíbené byly některé druhy do pálenek, ale i v lidovém léčitelství. Objevují se také ve folklorních a lidových tradicích, pořekadlech aj.. V současnosti mají spíše význam krajinářský, dále také díky adaptabilitě a odolnosti jednotlivých odrůd vůči klimatickým a houbovým chorobám ve jednotlivých regionech a krajích (které nejsou dokonale vhodné pro produkční pěstování hrušní) by bylo možné je použít pro další výzkum či křížení. V neposlední řadě je zde také význam zachování tradic a obnovení starého rázu  krajiny pro nové generace.

Rozdělení starých a krajových odrůd hrušní

Staré odrůdy hrušní rozdělujeme dle míst původního výskytu: na české a moravské

Velmi zajímavé je, že v Čechách převládají a převládaly odrůdy pěstované především pro přímý konzum a prodej. Tedy převážně se jedná o odrůdy s větším a esteticky vzhlednějšími plody. Na Moravě nejčastěji v oblastech Karpat se spíše jednalo o odrůdy s menšími a méně vzhlednými plody. Určené byly pro zpracování, sušení, výrobu povidel a pálenek.

Další rozdělení nám jednotlivé hrušně dle vzniku rozděluje na nahodilé semenáče, místní odrůdy vzniklé mezidruhovým a odrůdovým křížením a odrůdy původem ze zahraničí.

Další a mnohem bližší rozdělení je podle doby zrání plodů  letní, podzimní, zimní

Záchrana a obnova extenzivních a starých sadů

V posledních letech je stále více propagováno a dáváno v důraz záchrana nejen starých jedinců hrušní v krajině a extenzivních sadech, ale i jejich opětovné vysazování původních a krajových odrůd. Mimo jiné díky větší propagaci vzniklo i větší povědomí mezi obyvatelstvem o těchto odrůdách a je zaznamenána větší poptávka i z řad obyvatelstva o tyto odrůdy. Větším problémem, ale zůstává omezené množství odrůd vlivem nedostatku matečných rostlin a vhodného množitelského materiálu.

Typy podnoží pro staré a krajové odrůdy

Jednotlivé odrůdy se roubují na různé druhy a typy podnoží.

V zásadě rozdělujeme podnože generativní (vzniklé křížením semenáčů nebo přímo semenáče) a vegetativní (podnože vyšlechtěné pro dané vlastnosti množené řízkováním). Generativní podnože se vyznačují velmi bujným, vyšším zdravým růstem a mají mnohem menší nároky na množství vody v půdě díky svému rozsáhlému kořenovému systému. Nevýhodou zůstává pouze pozdější nástup do plodnosti. Tyto podnože pro svou vzrůstnost a nenáročnost jsou nejčastěji používány pro staré a krajové odrůdy hrušní.

Mezi generativní podnože patří: hrušňový semenáč kulturních odrůd, semenáče planých typů a odrůd, nebo vyselektovaní semenáči.

Méně známé a zajímavé druhy vzniklé křížením hrušní

Velmi zajímavým a méně zmiňovanými druhy jsou například Šípková hrušeň - Pyrus Bollwilleriana jedná se o křížence hrušně (Pyrus communis) s jeřábem mukem (Sorbus aria). Mnozí z nás by si ji mohli splést s Oskeruší (Sorbus domestica). Další velmi zajímavým z již zmiňované Šípkové hrušně vyselektována je Tatarova hrušeň (Sorbopyrus auricularis). Toto se podařilo roku 1887 řediteli Botanické zahrady na Smíchově (nyní botanická zahrada UK na Albertově) M. Tatarovi. Z 8 vzešlých semenáčů byl do genofondu ponechán pouze jeden jedinec vyznačující se mnohem většími a sladšími plody. Má velmi zajímavou barvu listu a habitus. List  spíše připomíná jeřáb s velmi zajímavou tmavě zelenou barvou a šedo plstnatým ojíněním nejen listů ale i mladých výhonů.

Sortiment starých a krajových odrůd hrušní

Námi nabízené odrůdy starých a krajových hrušní:

Koporečka ( Kobrčka)

Původ v 18. století v Čechách na Mostecku jako nahodilý semenáč

Plody: menší až středně velké, světle zelené až žluté

Dužnina: šťavnatá, máslovitá

Chuť: vynikající, sladká, lehce kořenitá

Odolnost: velmi odolná mrazu, středně odolná vůči houbovým chorobám

Sklizeň: polovina října vydrží po celou zimu

Použití: stolní odrůda pro přímý konzum

Kozačka stuttgartská (kozačka)

Původ: v 18. století z Německa z okolí Stuttgartu

Plody: menší, široce hruškovitý, matně šedozelenožlutá s karmínovým líčkem

Dužnina: zelenavě bílá, šťavnatá

Chuť: sladká, kořenitá velmi výborná

Odolnost: velmi odolná vůči mrazu vhodná i do vyšších a horších poloh

Sklizeň: ½ srpna vydrží cca 14 dní

Použití: výborná pro zavařování a sušení

Krvavka (Krwawka)

Původ: Bílé Karpaty, oblast Kopanic

Plody: menší až střední, zelený až šedě zelený posetý lenticely s červeným líčkem

Dužnina: bílá postupně se od jadřince zabarvuje od růžové až po krvavě červenou

Chuť: příjemná, sladká, kořenitá

Sklizeň: ½ srpna nedají se dlouhodoběji skladovat

Odolnost: vůči mrazu odolná, vůči houbovým chorobám menší

Použití: k přímému konzumu, výborná pro sušení, výrobu pálenky, povidel

Magdalenka (Madlenka, Zelinka, Citrónka)

Původ: Francie již v roce 1628

Plody: menší, krátce hruškovité, světle zelené až citrónově nažloutlé, rzivá

Dužnina: bílá až nažloutlá, šťavnatá

Chuť: dobrá, sladce navinulá, velmi zajímavá je lehká vůně po citrónech

Sklizeň: 2/2 července vydrží cca 7 dní

Odolnost:

Použití: Přímý konzum

Muškatelka šedá

Původ: Čechy z okolí Čáslavy a Kolína

Plody: menší až střední, vejčité až špičatě vejčité, zelené až šedozelené, rzivé

Dužnina: bílá až mírně nažloutlá, velmi šťavnatá

Chuť: vynikající s kořenitou příchutí

Sklizeň: ½ srpna vydrží cca 14 dní

Odolnost: Velmi odolná houbovým chorobám i do horších klimatických a půdních podmínek

Použití:

Pastornice

Původ: Francie, semenáč, již v roce 1760

Plody: střední až velké, lahvicovitě protáhlé, šedozelená s nevýrazným líčkem

Dužnina: žlutavě bílá, šťavnatá

Chuť: sladce navinulá, s příjemným trpčejším

Sklizeň: 2/2 října konzumní zralost až do března

Odolnost:

Použití: Výborná nejen pro přímý konzum ale i výrobu destilátů

Salisburyho

Původ: Belgie semenáč z 18. století

Plody: středně velké baňaté, zelenavě žluté, jemně rzivé

Dužnina: bělavá, jemná, šťavnatá,

Chuť: navinule sladká, kořenitá

Sklizeň: 2/2 září konzumní zralost cca 1 týden

Odolnost: Jedna z nejodolnějších odrůd proti houbovým chorobám, vhodná i do velmi špatných podmínek

Použití: Převážně pro přímý konzum

 Solanka

Velmi ceněná srpnová máslovka

Původ: Čechy, Solany na Libochovicku již v 18. století

Plody: středně velké, protáhle kuželovité, zelené v plné zralosti žlutozelené

Dužnina: bělavá, šťavnatá

Chuť: sladce navinulá, velmi příjemná

Sklizeň: ½ srpna konzumní zralost 14 dní

Odolnost: velmi odolná vůči houbovým chorobám a vhodná i do horších klimatických i půdních podmínek

Použití: přímý konzum, výroba pálenek a šťáv, zavařování

Šídlenka (Štiglmárka)

Původ:

Plody: menší až střední, protáhle hruškovité, mdle kanárkově žluté

Dužnina: bílá až žlutobílá, tuhá ale šťavnatá

Chuť: velmi dobrá, sladká, muškátově kořenitá

Sklizeň: ½ srpna, konzumní zralost cca 14 dní

Použití: Převážně pro přímý konzum, výroba šťáv, zavařování

Množství již zmiňovaných odrůd odpovídá naší aktualní nabídce.  Velmi mnoho starých odrůd se, ale stále využívá jako tržní odrůdy. Jsou to například odrůdy: Williamsova, Clappova, Konference, Lucasova, Boscova lahvice  v menší míře Grosdemange, Madame Verté, Hardyho máslovka, Děkanka Robertova. Tyto odrůdy i přes svoje stáří stále velmi dobře konkurují novým vyšlechtěným odrůdám hrušní a těší se stále velké oblibě.