Čačanská rodná švestka podnož Myrobalán

Popis rostliny

Samosprašná švestka původem z Jugoslávie. Vznikla křížením odrůd Wagenheimova x Stanley.

velikost: plody elipsovité, velké, fialově modré

dužnina: žlutozelená, nevláknitá, velmi šťavnatá a sladká, s výrazným švestkovým aroma

zrání: konec srpna až začátek září

plodnost: velmi velká, pravidelná

odolnost: tolerantní  šarce, samosprašná

Je nenáročná na půdní podmínky a díky výraznému švestkovému aroma je vhodná pro všestranné použití, i na pálení.

podnož: Myrobalán  (podnož vhodná pro tvar čtvrtkmen až vysokokmen)

Pěstování: Švestky jsou nejpěstovanější peckovinou na našem území. V minulosti vlivem zavlečením virózy Šárka byla nemalá část stromů ze zahrad, sadů a krajiny odstraněna. Nyní již ovšem máme mnoho tolerantních odrůd, takže Šárka již není limitujícím faktorem pro výsadbu. Na stanoviště a půdu nejsou švestky nikterak náročné, preferují propustné spíše těžší, jílovitější, středně nebo i méně úrodné půdy s dostatkem vláhy na otevřených, slunných nebo polostinných stanovištích. Vysazovat je můžeme bez problémů do středních poloh a při výběru vhodné odrůdy a chráněného stanoviště i ve vyšších polohách ČR. Řez mladých výhonů provádíme v jarním období nejlépe během kvetení nebo následně po něm. Hluboké a zmlazovací řezy provádíme vždy po sklizni plodů, tedy na podzim. Řez vždy ošetříme stromovým balzámem a pravidelně si dezinfikujeme nářadí. Nejtypičtějšími škůdci švestek jsou mšice a pilatka švestková, která výrazně škodí na zárodcích plodů a způsobuje jejich předčasný opad.