Slivoň Polinka (podnož Wangenheimova)

Popis rostliny

Nová polská raná odrůda, vznikla křížením Čačanská Lepotica x Węgierka Dąbrowicka, je považována za nejchutnější ranou švestku.

plod: poměrně velký, váží od 45 do 50g, mají eliptický tvar a jsou symetrické

dužnina: žlutozelená až žlutá, středně pevná, masitá, šťavnatá a velmi chutná

pecka: je malá, oválná a velmi dobře se odděluje od dužniny

zrání: přelom července a srpna

Samosprašná odrůda s vysokou odolností vůči mrazu ve dřevě i květu.

Odrůda není citlivá na moniliózu a bakteriální rakovinu a je málo citlivá na šarku.

podnož: myrobalán (podnož vhodná pro tvar polokmen a vysokokmen)

Pěstování: Švestky jsou nejpěstovanější peckovinou na našem území. V minulosti vlivem zavlečením virózy Šárka byla nemalá část stromů ze zahrad, sadů a krajiny odstraněna. Nyní již ovšem máme mnoho tolerantních odrůd, takže Šárka již není limitujícím faktorem pro výsadbu. Na stanoviště a půdu nejsou švestky nikterak náročné, preferují propustné spíše těžší, jílovitější, středně nebo i méně úrodné půdy s dostatkem vláhy na otevřených, slunných nebo polostinných stanovištích. Vysazovat je můžeme bez problémů do středních poloh a při výběru vhodné odrůdy a chráněného stanoviště i ve vyšších polohách ČR. Řez mladých výhonů provádíme v jarním období nejlépe během kvetení nebo následně po něm. Hluboké a zmlazovací řezy provádíme vždy po sklizni plodů, tedy na podzim. Řez vždy ošetříme stromovým balzámem a pravidelně si dezinfikujeme nářadí. Nejtypičtějšími škůdci švestek jsou mšice a pilatka švestková, která výrazně škodí na zárodcích plodů a způsobuje jejich předčasný opad.