Slivoň Joganta (podnož Myrobalán, kontejner)
Prunus domestica Joganta
Pozdní odrůda pološvestky rezistentní vůči šarce
SklademZboží je skladem v kamenné prodejně v Uherském Ostrohu.
500, 00 Kč
446 Kč bez DPH
Německá odrůda Joganta vznikla křížením odrůd Jojo a Haganta. Ze svých rodičů si vzala jen ty nejlepší vlastnosti jako například rezistenci vůči šarce či schopnost plodit velmi velké švestky. Vhodná zejména k přímému konzumu, zavařování a dalšímu kuchyňskému zpracování. Plodnost je vysoká a pravidelná. Strom roste stedně bujně až slaběji.
| Plody: | velmi velké modré a velmi sladké švestky | ||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Sklizeň: | polovina září | ||||||||
| Podnož a tvar: | Myrobalán pro čtvrtkmen, polokmen nebo vysokokmen Doporučujeme tvar čtvrtkmen, polokmen nebo vysokokmen. Výška zapěštování korunky:
Jak zvolit tvar ovocného stromku? |
||||||||
| Výška v dospělosti: | 5 až 6 m | ||||||||
| Odolnost: | rezistentní vůči šarce | ||||||||
| Typ sazenice: | kontejner |
švestky odrůdy Joganta
švestky jsou velmi velké a oválné. Jejich barva je tmavě modrá. Dužina žlutá, velmi šťavnatá a snadno oddělitelná od pecky. Chuť harmonická, voňavá a velmi sladká.
Zrání a sklizeň švestek
Sklízí se v polovině září.
Růst a tvar stromku
Odrůdu Joganta nabízíme na podnoži Myrobalán, která je bujně rostoucí. V dospělosti dosahuje výšky 5 až 6 m. Doporučené rozestupy mezi jednotlivými sazenicemi při výsadbě jsou 4 až 6 m. V návaznosti na péči a podmínky lze sklizeň očekávat za 3 až 4 roky.
slivoň švestka je s ohledem na svou podnož Myrobalán vhodná do sušších a těžších půd, odolná mrazu.
Stromek je vhodný pro tvar čtvrtkmen, polokmen nebo vysokokmen.
Pěstování slivoně švestky
Odrůda Joganta bývá dobrou volbou k výsadbě a pěstování do všech poloh. Má ráda slunce. Potřebuje vlhkost. Doporučená půda je jak těžší a jílovitá, tak písčitá a méně úrodná (do všech typů půd).
Řez mladých výhonů provádíme v jarním období nejlépe během kvetení nebo následně po něm. Hluboké a zmlazovací řezy provádíme vždy po sklizni plodů, tedy na podzim. Řez vždy ošetříme stromovým balzámem a pravidelně dezinfikujeme nářadí.
V minulosti byla vlivem zavlečení virózy šarka nemalá část stromů švestek ze zahrad, sadů a krajiny odstraněna. Nyní již ovšem máme mnoho tolerantních odrůd, takže šarka již není limitujícím faktorem pro výsadbu.
Nejtypičtějšími škůdci švestek jsou mšice a pilatka švestková, která výrazně škodí na zárodcích plodů a způsobuje jejich předčasný opad.