Slivoň Top Gigant (podnož Myrobalán)

Prunus domestica Top Gigant

Odrůda plodící velmi velké švestky

Znovu na podzimZboží momentálně nemáme skladem. Jeho naskladnění předpokládáme až pro podzimní sezónu. Zboží není možné na e-shopu předobjednat.

Cena

230, 00

205 bez DPH

Slivoň Top Gigant vznikla křížením odrůd Čačanská najbolja a President. Její plody neopadávají, lze je tak dlouho sklízet. Vhodná k přímému konzumu, pálení, zavařování, sušení i výrobě povidel. Plodnost je velká a brzká.

Plody: velmi velké (až 100g) a oválné švestky
Sklizeň: polovina srpna až září
Podnož a tvar: Myrobalán pro čtvrtkmen, polokmen nebo vysokokmen Doporučujeme tvar čtvrtkmen, polokmen nebo vysokokmen.

Výška zapěštování korunky:

Vysokokmen 1,8–2,2 m
Polokmen 1,4–1,6 m
Čtvrtkmen cca 1,2 m
Zákrsek 0,4–0,6 m

Jak zvolit tvar ovocného stromku?
Výška v dospělosti: 5 až 6 m
Odolnost: tolerantní k šarce
Typ sazenice: volný kořen

švestky odrůdy Top Gigant

švestky jsou velmi velké (až 100g). Jejich barva je modrá. Dužina žlutá a snadno oddělitelná od pecky. Chuť výborná.

Zrání a sklizeň švestek

Sklízí se od poloviny srpna do září.

Růst a tvar stromku

Odrůdu Top Gigant nabízíme na podnoži Myrobalán, která je bujně rostoucí. V dospělosti dosahuje výšky 5 až 6 m. Doporučené rozestupy mezi jednotlivými sazenicemi při výsadbě jsou 4 až 6 m. V návaznosti na péči a podmínky lze sklizeň očekávat za 3 až 4 roky.

slivoň švestka je s ohledem na svou podnož Myrobalán vhodná do sušších a těžších půd, odolná mrazu.

Stromek je vhodný pro tvar čtvrtkmen, polokmen nebo vysokokmen.

Pěstování slivoně švestky

Odrůda Top Gigant plodí švestky, která neopadávají, lze je tak dlouho sklízet. Bývá dobrou volbou k výsadbě a pěstování do všech oblastí. Má ráda slunce. Potřebuje vlhkost. Doporučená půda je jak těžší a jílovitá, tak písčitá a méně úrodná (do všech typů půd).

Řez mladých výhonů provádíme v jarním období nejlépe během kvetení nebo následně po něm. Hluboké a zmlazovací řezy provádíme vždy po sklizni plodů, tedy na podzim. Řez vždy ošetříme stromovým balzámem a pravidelně dezinfikujeme nářadí.

V minulosti byla vlivem zavlečení virózy šarka nemalá část stromů švestek ze zahrad, sadů a krajiny odstraněna. Nyní již ovšem máme mnoho tolerantních odrůd, takže šarka již není limitujícím faktorem pro výsadbu.

Nejtypičtějšími škůdci švestek jsou mšice a pilatka švestková, která výrazně škodí na zárodcích plodů a způsobuje jejich předčasný opad.

i