Vřesovec darleyský White Perfection

Popis rostliny

Latinský název: Erica x darleyensis White Perfection

Bíle kvetoucí kultivar vzniklý počátkem 20. století v Anglii, s výraznými karmínovými prašníky s polštářovitým pozvolným růstem.

Výška: 30-40cm, stálezelený, spíše rozložitý až půdopokryvně vystoupavý habitus, v závislosti na řezu a podmínkách stanoviště 

Kvete: záplavou, menších zvonkovitých květů výrazně sněhově bílé barvy s karmínovými prašníky, únor až březen 

Medonosnná dřevina, která pylem láká množství včel a jiného užitečného hmyzu.

Stanoviště: slunce až polostín, propustná, kyselá půda s dostatkem vláhy a občasného organického hnojiva

Při výsadbě doporučujeme použít substrát pro rhododendrony a azalky a po výsadbě bohatě zamulčovat kůrou.

Použití: předzahrádky, vřesoviště, osazované nádoby, dvory, reprezentativní zeleň, hrobová pole, dvory, k vodním prvkům 

Nabízené sazenice: kontejnerované o velikosti kontejneru 2 litry, o celkové výšce sazenice cca 10cm.

Vřesovištní rostliny pro svůj život a zdárný růst vyžadují nízké pH půdy ve které rostou. Běžně se v praxi při výsadbě využívá rašeliny nebo rašelinových substrátů upravených na požadované pH. Vřesovištní rostliny se vyznačují plochými, mělce kořenícími kořeny, takže je velmi vhodné rostliny vysoce zamulčovat nejlépe kůrovým mulčem, aby se snížil odpar vody a zmenšil se rozdíl denních a nočních teplot půdy. Většina z dřevin z této skupiny se dále vyznačuje stálezeleností (ponechávají si větší část listů i během zimního období) a proto pokud nemáme zajištěné pravidelně vlhké vřesoviště, sázíme tento typ rostlin do polostínu, kde lze lépe zajistit dostatek vláhy. Při výsadbě je nejjednodušší nahradit původní zeminu substrátem či rašelinou v dostatečném množství. Pokud je podloží mokré a výrazně jílovité, doporučujeme do spodní části dát cca 7cm vysokou drénáž v podobě keramzitu nebo kamenné drtě. Výsadbová jáma vřesoviště by měla být 3 až 4 násobně širší než je průměr kontejneru nebo kořenového balu  a 1,5 násobně hlubší než je výška kontejneru nebo balu. Po výsadbě důkladně zamulčujeme 5 až 7cm vysokou vrstvou mulče. Vřesovištní rostliny přihnojujeme buď organickým nebo syntetickým hnojivem určeným pro vřesovištní/ kyselomilné rostliny nejlépe 2x ročně v jarním období a následně po odkvětu.
Nejčastějšími problémy a chorobami, které vřesovištní rostliny poškozují je popálení sluncem, různé stupně chloróz listů vlivem špatné výživy nebo vysokého pH půdy. Z houbových chorob se často vyskytuje padlí a různé typy listových skvrnitostí. Nejzávažnější houbovou chorobou je fotoftórové odumírání, které postihuje celé výhony jenž následně zavadají a posléze odumírají. Ze škůdců to jsou mšice převážně na mladých výhonech a listech, svilušky v suchém letním obodbí postihující celou rostlinu a také zákeřný lalokonosec jehož larvy vykusují v noci listy. Chemické ochrana se provádí urychleně při prvních příznacích nebo preventivně proti houbovým chorobám a mšicím v období koncem května až června.