Popis rostliny
Pozdní samosprašná pološvestka s vysokou a pravidelnou plodností a dobrou kvalitou plodů.
Vznikla jako semenáč z volného opylení.
druh: samosprašná
plod: středně velký, elipsovitý, z čelního pohledu nesouměrný
dužnina: žlutavě zelená, měkká až středně tuhá, středně šťavnatá, v chuti sladká, při plném vyzrání až velmi sladká, aromatická, velmi dobrá
zrání: zraje 3 dny po odrůdě Domácí velkoplodá.
plodnost: brzká, velká, pravidelná
odolnost: tolerantní vůči šarce
Strom má středně bujnou vzrůstnost. List je elipsovitý, tmavě zelený, středně lesklý. Doba začátku kvetení středně raná.
Tato pozdní pološvestka vyniká svou vysokou a pravidelnou plodností a dobrou kvalitou plodů. Vzpřímený růst je nutno regulovat kvalitně prováděným udržovacím řezem, který zaměříme právě na otevírání koruny. Není nijak náročná na podmínky prostředí, spolehlivě prosperuje i vyšších oblastech, kde ji pokud možno sázíme na chráněná stanoviště.
podnož: myrobalán (podnož vhodná pro tvar polokmen až vysokokmen)
tvar sazenice vysokokmen
Pěstování: Švestky jsou nejpěstovanější peckovinou na našem území. V minulosti vlivem zavlečením virózy Šárka byla nemalá část stromů ze zahrad, sadů a krajiny odstraněna. Nyní již ovšem máme mnoho tolerantních odrůd, takže Šárka již není limitujícím faktorem pro výsadbu. Na stanoviště a půdu nejsou švestky nikterak náročné, preferují propustné spíše těžší, jílovitější, středně nebo i méně úrodné půdy s dostatkem vláhy na otevřených, slunných nebo polostinných stanovištích. Vysazovat je můžeme bez problémů do středních poloh a při výběru vhodné odrůdy a chráněného stanoviště i ve vyšších polohách ČR. Řez mladých výhonů provádíme v jarním období nejlépe během kvetení nebo následně po něm. Hluboké a zmlazovací řezy provádíme vždy po sklizni plodů, tedy na podzim. Řez vždy ošetříme stromovým balzámem a pravidelně si dezinfikujeme nářadí. Nejtypičtějšími škůdci švestek jsou mšice a pilatka švestková, která výrazně škodí na zárodcích plodů a způsobuje jejich předčasný opad.