Hrušeň Muškatelka letní (podnož semenáč, vysokokmen)

Z lehce nezralých hrušek se získá nádherný, průhledný džem, do kterého je třeba během vaření přidat plátek citronu - chuť je pak velmi harmonická, s kyselostí a krásnou vůní. Vhodná k přímému konzumu, k výrobě povidel, destilátů a k sušení. Plodnost je vysoká a každoroční, netrpí střídavou plodností. Strom tvoří pyramidální korunu malé velikosti, růst je méně bujný.

Plody:	menší až středně velké, protáhlého tvaru, netrpí kamenčivostí hrušky
Sklizeň:	začátek července
Konzumní zralost:	červenec
Podnož a tvar:	Hrušňový semenáč pro vysokokmen Výška korunky této sazenice je 1,8–2,2 m. Jak zvolit tvar ovocného stromku?
Výška v dospělosti:	5 až 6 m
Odolnost:	středně odolná chorobám, velmi odolná mrazu
Typ sazenice:	volný kořen

hrušky odrůdy Muškatlka letní

hrušky jsou menší až středně velké. Jejich barva je žlutá na osluněné straně s červeným líčkem. Dužina bílá, zrnitá, pevná, ale máslová. Chuť šťavnatá, sladká, velmi chutná s kořenitou příchutí.

Zrání a sklizeň hrušek

Sklízí se začátkem července. Plody dobře drží na větvích, neopadávají ani při silném větru.

Růst a tvar stromku

Odrůdu Muškatlka letní nabízíme na podnoži Hrušňový semenáč, která je bujně rostoucí. V dospělosti dosahuje výšky 5 až 6 m. Doporučené rozestupy mezi jednotlivými sazenicemi při výsadbě jsou 4 až 6 m. V návaznosti na péči a podmínky lze sklizeň očekávat za 5 až 7 let.

hrušeň je s ohledem na svou podnož Hrušňový semenáč vhodná i do těžších a sušších půd.

Stromek je určený pro tvar vysokokmen. Výška zapěštování korunky této sazenice je tedy 1,8 až 2,2 m.

Pěstování hrušně

Odrůda Muškatlka letní bývá dobrou volbou k výsadbě a pěstování do všech poloh. Má ráda slunce. Potřebuje vlhkost. Doporučená půda je vlhká, humozní (úrodná) a propustná.

Nutný je hluboký povýsadbový řez. Vždy řez provádíme na větevní kroužek, nikdy ne na čípek. Rány co nejdříve zatíráme stromovým balzámem. Při řezu si pravidelně dezinfikujeme zahradnické nůžky.

V prvních letech po výsadbě je vhodné provádět ochranu proti chorobám. Po výsadbě na podzim provádíme jeden postřik měďnatým přípravkem. Na jaře provádíme nejlépe postřiky dva, první v předjarním období přibližně v polovině února (při teplotě nad 7 °C), druhý začátkem rašení přibližně v polovině března.