Popis rostliny
Pozdní pološvestka, rezistentní vůči šarce švestky.
plod: středně velký, protáhle oválný, tmavě fialový až tmavě modrý, dužnina žlutá, pecka je dobře oddělitelná od dužniny
chuť: velmi aromatická, velmi sladká
konzumní zralost: obdobná jako u Domácí velkplodé, cca 1/2 září
původ: Německo, kříženec Jojo x Felsina
Odrůda je kombinací pozitivních vlastností rodičů. Plody dlouho drží na stromě. Výborná především pro přímý konzum, na pečení a především vhodná na výrobu slivovice.
podnož: myrobalán (podnož vhodná pro tvar čtvrtkmen až vysokokmen)
Pěstování: Švestky jsou nejpěstovanější peckovinou na našem území. V minulosti vlivem zavlečením virózy Šárka byla nemalá část stromů ze zahrad, sadů a krajiny odstraněna. Nyní již ovšem máme mnoho tolerantních odrůd, takže Šárka již není limitujícím faktorem pro výsadbu. Na stanoviště a půdu nejsou švestky nikterak náročné, preferují propustné spíše těžší, jílovitější, středně nebo i méně úrodné půdy s dostatkem vláhy na otevřených, slunných nebo polostinných stanovištích. Vysazovat je můžeme bez problémů do středních poloh a při výběru vhodné odrůdy a chráněného stanoviště i ve vyšších polohách ČR. Řez mladých výhonů provádíme v jarním období nejlépe během kvetení nebo následně po něm. Hluboké a zmlazovací řezy provádíme vždy po sklizni plodů, tedy na podzim. Řez vždy ošetříme stromovým balzámem a pravidelně si dezinfikujeme nářadí. Nejtypičtějšími škůdci švestek jsou mšice a pilatka švestková, která výrazně škodí na zárodcích plodů a způsobuje jejich předčasný opad.