Podzimní prodej bude ukončen v pátek 6.12.2024.  Těšíme se na Vás znovu na jaře.

Slivoň Gabrovská (podnož Myrobalán)

Prunus domestica Gabrovská

Částečně samosprašná, pozdní a kvalitní odrůda pravé švestky

SklademZboží je skladem v kamenné prodejně v Uherském Ostrohu.

Cena

230, 00

205 bez DPH

Slivoň Gabrovská je vysoce kvalitní pozdní odrůda pravé švestky. Vyznačuje vysokým podílem cukru. Vhodná k přímému konzumu, pálení, zavařování, sušení i výrobě povidel. Plodnost je brzká a pravidelná. Strom roste středně bujně.

Plody: středně velké fialové a velmi sladké švestky
Sklizeň: první až druhý týden v září
Podnož a tvar: Myrobalán pro čtvrtkmen, polokmen nebo vysokokmen Doporučujeme tvar čtvrtkmen, polokmen nebo vysokokmen.

Výška zapěštování korunky:

Vysokokmen 1,8–2,2 m
Polokmen 1,4–1,6 m
Čtvrtkmen cca 1,2 m
Zákrsek 0,4–0,6 m

Jak zvolit tvar ovocného stromku?
Výška v dospělosti: 5 až 6 m
Typ sazenice: volný kořen

švestky odrůdy Gabrovská

švestky jsou středně velké (35g). Jejich barva je fialová. Dužina zelenožlutá, pevná a velmi šťavnatá. Chuť velmi sladká a voňavá.

Zrání a sklizeň švestek

Sklízí se první až druhý týden v září.

Růst a tvar stromku

Odrůdu Gabrovská nabízíme na podnoži Myrobalán, která je bujně rostoucí. V dospělosti dosahuje výšky 5 až 6 m. Doporučené rozestupy mezi jednotlivými sazenicemi při výsadbě jsou 4 až 6 m. V návaznosti na péči a podmínky lze sklizeň očekávat za 3 až 4 roky.

slivoň švestka je s ohledem na svou podnož Myrobalán vhodná do sušších a těžších půd, odolná mrazu.

Stromek je vhodný pro tvar čtvrtkmen, polokmen nebo vysokokmen.

Pěstování slivoně švestky

Odrůda Gabrovská bývá dobrou volbou k výsadbě a pěstování do středně teplých oblastí. Má ráda slunce. Potřebuje vlhkost. Doporučená půda je jak těžší a jílovitá, tak písčitá a méně úrodná (do všech typů půd).

Řez mladých výhonů provádíme v jarním období nejlépe během kvetení nebo následně po něm. Hluboké a zmlazovací řezy provádíme vždy po sklizni plodů, tedy na podzim. Řez vždy ošetříme stromovým balzámem a pravidelně dezinfikujeme nářadí.

V minulosti byla vlivem zavlečení virózy šarka nemalá část stromů švestek ze zahrad, sadů a krajiny odstraněna. Nyní již ovšem máme mnoho tolerantních odrůd, takže šarka již není limitujícím faktorem pro výsadbu.

Nejtypičtějšími škůdci švestek jsou mšice a pilatka švestková, která výrazně škodí na zárodcích plodů a způsobuje jejich předčasný opad.

i